Bio výživa podporuje zdraví

(Vyšlo v příloze Zdravotnických novin - Pacientské listy, ..../2010) 

Moje knihy RegeneVOX Odkazy - zdraví, výživa, alt. terapie Všechny odkazy  Starší články Překladatelské služby Jazykové okénko Zápisky z cest * O mně  Kontakt

Jíst, či nejíst bio? To je otázka... Ještě před sto lety by se takhle nikdo neptal, protože biopotravinami byly všechny potraviny. Před tisíci a miliony let, kdy se tvořila a měnila genetická informace člověka, zemědělci ani příroda nepoužívali umělé chemikálie. Z hlediska adaptace genů je tedy odpověď jasná. I když se lidstvo od přirozených potravin poněkud odchýlilo, biopotravinám začíná dávat přednost stále více lidí. Podíl biologicky obdělávané půdy proto narůstá.

Kde je nejvíc pesticidů?

Zatížení jednotlivých druhů konvenční ovoce a zeleniny pesticidy není stejné. Nejvýraznější obsah a tedy zátěž pro organismus obecně přináší konvenční způsob pěstování u těch druhů, které rostou v půdě nebo se jedí se slupkou. Největší význam má proto upřednostňování biopotravin v případě tak často používaných potravin, jako jsou brambory či jablka.

Na stránkách Environmental Working Group (www.foodnews.org) jsou uvedeny „nebio“ zeleniny a ovoce, kde je zatížení pesticidy největší a nejnižší. K těm nejzatíženěnějším patří (v tomto pořadí od nejhoršího): celer, broskve, jahody, jablka, borůvky, nektarinky, papriky, špenát, třešně, kapusta, brambory, hrozny. Relativně bezpečné „nebio“ zeleniny a ovoce (od nejméně problematických): cibule, avokádo, kukuřice, ananas, mango, hrášek, chřest, kiwi, zelí, lilek, batáty, melouny.

Ceny bioprodukce bývají vyšší, ale nemusí tomu tak být vždy. Kdo nemůže pěstovat vlastní zeleninu, má v některých místech další možnosti: kupovat přímo od biozemědělců či iniciativ na ně napojených. Bez zprostředkování několika mezičlánků mohou být ceny příznivější.

Kromě studií potvrzujících pozitivní účinky biopotravin (a negativní účinky postřiků) na zdraví, existují také studie, které se snaží příznivé účinky biopotravin zpochybnit. Jedna taková byla vloni široce citována v českých médiích. Výzkumníci si vybrali několik živin včetně vápníku a porovnávali jejich obsah v potravinách pěstovaných konvenčním a biologickým způsobem. Nezjistili významné rozdíly. To samo o sobě nebylo překvapivé, podivný byl pouze závěr. Zněl tak, že kupovat biopotraviny nemá význam, protože obsahují stejné množství živin. Čímž byl v argumentaci jaksi mimochodem obejit hlavní důvod, proč jsou biopotraviny lepší: nikoliv primárně kvůli živinám, ale postřikům.

Přesto existují i studie, které zjistily u biopotravin vyšší obsah některých živin. Samotný biologický způsob pěstování nic takového nezaručí, zaručí pouze nepoužívání nepřirozených chemikálií. Biopotraviny lze pěstovat tak, aby měly víc živin, které většina „nebio“ potravin hnojených pouze NPK neviděla ani zdálky. Třeba s použitím hnojiv na bázi mořských řas, obsahujících desítky prvků. Pokud biozemědělec široké spektrum živin rostlině nedodává, přesto bude biopotravinou a bude mít klíčovou vlastnost biopotravin: nepřítomnost cizorodých chemikálií.

Pesticidy a hyperaktivita dětí

Kritici biologického způsobu pěstování tvrdí, že pesticidy (herbicidy, insekticidy apod.) vlastně nevadí, protože zpravidla splňují příslušné limity. Je-li v potravině chemikálie stopové podlimitní množství, není podle nich škodlivá a většina lidí s ní nebude mít žádný problém. Možná by tomu tak bylo, pokud by přísun těchto chemikálií do našich těl byl sporadický a pokud by šlo o jednu chemikálii.  Skutečnost je ovšem jiná. Zemědělci v řadě případů - aby dostáli oněm zákonným limitům - použijí místo jednoho raději několik pesticidů tak, aby každý z nich byl pod povoleným limitem. Jeden test jahod na západoevropském trhu ukázal, že obsahují stopy až 17 různých chemických postřiků. Limity samozřejmě nic neříkají o synergickém efektu všech těchto chemikálií na lidský organismus. Sedmnáct chemikálií těsně pod limitem, podaných do těla současně, může mít horší dopad než jedna chemikálie překračující limit třeba dvojnásobně. Sedmnáct přitom není žádné maximum: jedna kontrola řapíkatého celeru odhalila dokonce neuvěřitelných 69 druhů těchto látek.

Dětí s poruchami pozornosti a hyperaktivitou (tzv. syndrom ADHS) bohužel stále přibývá. Vzhledem k tomu, jak je dosud na tento problém nahlíženo, má takové dítě šanci na medikamentózní anebo psychologickou léčbu. Jsou-li příčinou chemikálie dostávající se do organismu dítěte, pak tato léčba neodstraňuje příčiny a pouze mírní symptomy, nikoliv bez vedlejších účinků. Jen v USA se diagnóza ADHS týká 4,5 milionu dětí, 2,5 milionu dětí bere na tento zdravotní problém léky.

Letos byla provedena dosud nejvíce varující studie v USA a Kanadě (Bouchard, 2010). Studie byla v květnu 2010 zveřejněna v časopise Pediatrics. Zkoumala právě souvislost mezi ADHS u dětí se zatížením pesticidy. Výsledek byl šokující, zejména pro ty, kteří se dětem snaží dávat ty nejhodnotnější potraviny z hlediska jejich obsahu antioxidantů (borůvky, jahody apod.).  Studie profesorky Bouchardové zahrnovala 1139 dětí ve věku 8 až 15 let, u nichž byly testovány metabolity 6 pesticidů v moči. Bylo mezi nimi 119 dětí s diagnózou ADHS. Děti s nadprůměrnými hodnotami nejčastějších pesticidů v moči měly – oproti dětem bez pesticidů v moči - téměř dvojnásobnou pravděpodobnost, že jim byl diagnostikován ADHS. Stačily nadprůměrné hodnoty jediné látky – dimethylthiofosfátu, aby se riziko zvýšilo o 93 %. Vedoucí studie a vědecká pracovnice University of Montreal, prof. Maryse F. Bouchard, proto rodičům doporučuje: "Kupujte tak moc biologicky pěstovaných potravin, jak to jen jde. Doporučila bych také, abyste ovoce a zeleninu co nejdůkladněji omývali." V případě konvenčních potravin je třeba důkladně omývat i mražené ovoce.

Insekticid, borůvky a nervy

Tato studie není výjimkou, i když je dosud největším varováním. V roce 2008 bylo v 28 % testovaných mražených borůvek, 25 % čerstvých jahod a 19 % celeru dle jedné zprávy německé vlády nalezeny určité koncentrace malathionu, což je insekticid působící na nervovou soustavu hmyzu (ale bohužel také lidí). Mnohé z těchto chemikálií opouštějí tělo po třech až šesti dnech, přesto se ukazuje, že zatížení jimi je poměrně konstatní. Většina lidí v USA podle profesorky Bouchardové vykazuje ve vylučované moči pravidelně rezidua pesticidů, zejména organofosfátů. V Evropě to nebude příliš odlišné.

I když aktuální studie zjišťovala souvislosti pesticidů s hyperaktivitou dětí, lze analogicky předpokládat, že vliv pesticidů na zdraví bude možné do budoucna prokázat u řady dalších chorob dětí i dospělých. Nákup biopotravin tedy určitě není vyhazováním peněz.

KAREL MACHALA

www.karelmachala.cz