Kuriozity, na jaké můžete narazit při hledání předků
I pohled do 350 let starého dokumentu vás může někdy pořádně rozesmát. Jindy zase můžete být téměř přesvědčeni o velmi zajímavé stopě, která se nakonec nepotvrdí. 
(Tento text doplňuje hlavní text ke genealogii - hledání předků - na tomto webu, a také moji nejnovější knihu Kdo jsme a odkud přicházíme? Netušené souvislosti hledání předků.)

Občas si v matrikách všimneme zápisu, který vyvolá úsměv či poodhalí nějaké tajemství, jako třeba jeden zápis ze 17. století na Vyškovsku, nejde o předky moje ani nikoho z lidí, kterým jsem předky hledal: "Matka: Barbara. Otec: Woják, který do Polska maršírowal." Nebo si přečteme u jednoho zápisu narození třeba i 350 let staré jadrné nadávání zapisujícího pana faráře na svobodnou matku, která přišla na Brněnsko z východu Moravy, v místě porodila a hned zmizela směrem na západ a dítko zanechala vesničanům. Duchovní psal zápis česky a přitom použil jeho stavu nepříliš hodné "kurwa" s dvojitým w opepřené ještě mnohým slovním hromováním). U vlastních předků každého člověka pak k nejzajímavějším zjištěním patří třeba příchody z dalekých krajů, příjmení, která naznačují zajímavý původ, regimenty císařské armády, v nichž mnoho předků sloužilo, zajímavá zaměstnání a tak dále.
Napoleonský  kapitán se stejným příjmením
Někdy se rýsuje velmi zajímavá skutečnost. Napětí stoupá s každou další vyhledanou generací: potvrdí se nebo ne? Tak třeba v mém případě se mezi předky vyskytuje příjmení Lotrek. Hlavou bleskne myšlenka: Hm,  nemohl by mezi předky být třeba nějaký napoleonský voják, který zůstal po bitvě u Slavkova někde u Brna? Na internetu si někde přečtete domněnku, že příjmení Lotrek se sem opravdu mohlo dostat z Francie. Hledáte a mezitím v jedné knize o napoleonských dobách vidíte, že v bitvě u Slavkova byl skutečně na jižní Moravě v Napoleonově vojsku kapitán Lautrec (čte se, ano, přesně tak: Lotrek). Tento kapitán Lautrec pak velel posádce Francouzů ve Vyškově a zachoval se dokonce nejeden jeho dopis místním úřadům. To vypadá nadějně - potenciální zajímavý předek, řeknete si. Hledáte na Google Maps, kde je přesně město Lautrec a najdete ho, i s hradem. Vzpomenete si na slavného malíře jménem Toulouse-Lautrec. 
Genetický důkaz
A pak pokračujete v hledání předků a zjistíte, že všechno bylo úplně jinak. Lotrekové nepřišli v roce 1805 z Francie, až na kapitána Lautreca, který se zase vrátil. Byli v českých zemích (na jižní Moravě) už stovky let před bitvou u Slavkova. Jejich příjmení vzniklo chybou v zápisu po přestěhování z příjmení Rotrekl, původně německy Rotröckel. Nešlo třeba o omyl, špatně vyhledaný zápis? Nešlo. A najdete nezvratný genetický důkaz - Lotrekům i Rotreklům testovali geny chromozomu Y, který se předává po otcovské linii a tedy po linii příjmení - a obě příjmení vydala shodnou skupinu E1b1b, která nepatří k nejčastějším v naší populaci. Rotröckel - význam nejspíš "červená suknička" nebo i "červený kabátec". Hm, copak asi ten první předek s tímto příjmením dělal, že mu takhle říkali?
Ale francouzská stopa přesto není úplně vyloučená. Rod mohl mít například celá staletí obě příjmení (úřady si mohli poněmčit na Rotröckl, zatímco rodina mohla doma používat Lotrek). Nebo mohlo dojít k dvojí změně, z Lautrec na Rotröckl a Rotrekl a potom u části rodu zpět na Lotrek. Mohli přijít z Francie třeba v 16. století nebo dřív (v 17. století už byli v Letonicích). A také haploskupina chromozomu Y E1b1b mohla přijít z Francie. Mimochodem, měl ji i Napoleon a měl ji dokonce i Hitler. Nemusela přijít z nutně z Francie, je to skupina středomořská, vyskytovala se hodně ve starém Řecku, Itálii, ale především ve starověkém Egyptě a mezi Berbery a částečně i mezi Židy. Cest této skupiny do střední Evropy mohlo tedy být více. Třeba se to jednou objasní, až bude genealogický strom haploskupin prozkoumán podrobněji než dnes.
KAREL MACHALA