Borejské jazyky

Příbuznost jazyků: 
Hypotetická makrorodina Borejských jazyků  
***THE ENGLISH VERSION IS HERE (Relatedness of languages: The hypothetical macrofamily of Borean languages)***
********************************************************************************************************************************************************************
My Amazon KDP e-books in English look for common roots of the oldest words (so far released: STONEHILL TOP MOUNTAINTALK CALL LANGUAGECUT AXE SAW FILE, FIRE BURN KINDLE IGNITEmore to come in the same series 123+ Words from the Proto-World).
********************************************************************************************************************************************************************

Z genů lze dnes vyčíst, že veškeré lidstvo má společné předky. Někteří najdeme společného předka v nedávné době, někteří dávno. Všichni ale máme společné předky a dnes už se dají konstruovat genealogické stromy různých linií předků (blíže o tom viz moje kniha Kdo jsme a odkud přicházíme. Netušené souvislosti hledání předků). Lze nejen konstruovat stromy linií, ale i jejich cestu po planetě. Podobné stromy mají také dnešní jazyky. Někde tam, kde se potkávají všechny linie předků všech lidí, musel existovat společný prajazyk, někdy zvaný Proto-Sapiens, Proto-World nebo prostě pralidština. Ta se postupně větvila. 
I v nejvzdálenějších, tj. subsaharských jazycích Afriky, najdeme sem tam některé slovo, které vykazuje podobnosti s jeho ekvivalentem ve většině jazyků světa. Zpravidla jde jen o denně používaná slova jako je tátamáma, voda, kámen a podobně. Většina slovní zásoby i gramatiky je však dnes už odlišná. Pokud tedy oddělíme nejvzdálenější africké subsaharské a australské jazyky, dostaneme o něco bližší hypotetickou skupinu tzv. Borejských jazyků (Borean languages), kde je podobností víc než jen několik.
Borejské, nostratické a eurazijské jazyky
Slovo borejské je odvozeno z řeckého slova pro sever. Tato skupina zahrnuje většinu jazyků světa a graficky vztahy mezi jednotlivými jazyky v ní znázorňují obrázky na této straně. V jejím rámci je pak konstruována o něco navzájem bližší podskupina jazyků nostratických (Nostratic languages) a ještě v jejím rámci zase o něco navzájem bližší skupina jazyků euroasijských (Eurasiatic languages). Členem euroasijské podskupiny je už naše - stoprocentně prokázaná - podskupina indoevropských jazyků, současně s makrorodinou altajskou (převážně turkické a mongolské jazyky, japonština a korejština)uralskou (ugrofinskou) atd. Blíže viz tři obrázky níže. Jsou zjednodušenou a mírně upravenou verzí této grafiky na stránce k borejským jazykům. Moje úpravy se týkají některých drobných chyb v původní grafice, např. nerozlišování hornolužické a dolnolužické srbštiny (první je podobnější češtině a druhá polštině, nejde z nich dělat jeden jazyk), a vynechání některých méně známých jazyků.
Kontroverze okolo makrorodin
Borejské jazyky je hypotetická skupina většiny světových jazyků, jejíž příbuznost se snažili navrhovat někteří jazykovědci (např. Sergej Starostin, jeho časová osaa jiní ji zcela popírají. Totéž platí i o makrorodině nostratické a dokonce i eurazijské a spory se vedou i o existenci altajské skupiny. 
Osobně na základě větší či menší znalosti asi patnácti různých jazyků o příbuznosti všech jazyků světa vůbec nepochybuji. Skutečný strom však mohl být odlišný od toho dosud konstruovaného. Například umístění baskičtiny může být chybné. Vzhledem k podobnostem ve slovní zásobě se mi zdá nepravděpodobné, že by baskičtina nepatřila do užší euroasijské makrorodiny. Je v ní příliš mnoho lexikálních podobností s jinými euroazijskými jazyky (např. prabaskické číslovky 1, 2, 3 jsou až neuvěřitelně podobné praaltajským rekonstrukcím, mnoho slov baskičtiny se podobá ugrofinským, japonským a dokonce i slovanským, a pravděpodobnost převzetí stovek základních (nejstarších) slov je mizivá. Z toho bych dovozoval vzdálenou větší příbuznost baskičtiny s makroaltajskou, indoevropskou i uralskou/ugrofinskou skupinou. 
Mluvení je starší než Homo sapiens sapiens
Lidé se nenaučili mluvit z ničeho do stavu používání jazyka na několika místech nezávisle na sobě, nedává to smysl jazykově, geneticky ani anatomicky. Jazyk nejspíš používali nejen lidé našeho druhu Homo sapiens sapiens, ale dokonce i neandertálci a denisované (oba druhy jsou rovněž předky nás všech). I ti měli anatomické předpoklady k mluvení a proto není důvod pochybovat, že mluvili. Jazyk tedy nejspíš bude starší fenomén než druh Homo sapiens sapiens. 
I přes jednotlivé nejistoty a možnosti odlišných napojení většina navrženého stromu borejských jazyků zřejmě dává smysl. Podle proponentů této teorie sem patří většina jazyků Evropy, Asie, severní Afriky a původních obyvatel obou Amerik. Vedle nostratické podskupiny sem patří podskupina dene-kavkazská, amerindiánská a austrická. Hypotetický společný borejský (boreánský) prajazyk mohl existovat někdy před 15 až 20 tisíci let někde na území Eurasie. Mohlo to být ale i hlouběji v minulosti. 
A teď již tři slíbené grafy, které na sebe navazují. Vytvořil jsem je v angličtině kvůli dvojjazyčnosti tohoto textu (anglický text je pod grafy).
KAREL MACHALA, 6/2017

Tree of languages - Hypothetic BOREAN MACROFAMILY * Strom jazyků - hypotetická BOREJSKÁ JAZYKOVÁ MAKRORODINA




Comments