Jak jsem pil nekobylí koňské mléko

Zajímavá jazyková příhoda se mi stala v Polsku. V květnu roku 2004 jsem strávil týden na polské straně Beskyd v městečku Szczyrk pod horou Skryczne a hned vedle pronajatého minidomečku byl docela dobrý místní supermarket. Procházím se uličkami a vybírám potraviny, když tu mi padne do oka zajímavý nápis: MLEKO KOŃSKIE.

Nelze nezkusit

Nejsem zrovna příznivec pravidelného pití mléka, natožpak pasterizovaného z obchodu. Navíc v té době jsem byl tak z 90 % na nevařené stravě - převážně zeleninově-ovocno-olejovo-ořechovo-řasovo-klíčkovo-semenově-šťávové, tzv. živé stravě plné enzymů (blíže k tomu viz např. moje kniha Géniové na prahu nové medicíny), což ovšem neznamenalo, že bych to bral dogmaticky a nezkoušel rád něco, co mě zaujme. Jsem ochutnávač nového a vždy jsem byl, na rozdíl od mé ženy a dětí - které jsem tehdy ještě neznal, protože ještě nebyly na světě, ale už se chystal poznat. Mimochodem, asi zatím nejhumornější věta jednoho z mých chlapečků zněla: „To jsem se ještě neznal.“ Což byla vpravdě geniální odpověď na jednu otázku, kterou teď nepovím a ani nevylovím rychle z hlavy, ale bude součástí mé další knihy.

Hřebci mléko nemají

Koňské mléko mne tedy nemohlo nezaujmout. Věděl jsem, jak chutná kravské mléko, kozí mléko i ovčí mléko - pasterizované i čerstvě nadojené, nepasterizované. Věděl jsem od spolužáka z Čadu, že v severní Africe se pije mléko velbloudí. A že je možné se i u nás občas dostat k mléku kobylímu, které jsem ochutnal asi tři měsíce po dovolené v polských Beskydech a to pro změnu v Rakousku.

A teď tohle: koňské mléko. Něco ve mně mi říkalo, že koně mužského rodu mléko nemají, takže se musí jednat o kobylí mléko. Jenže polsky umím docela dobře, takže bych čekal nápis Kobyle mleko, jako třeba zde, kde se píše i o tom, že jde o eliksir młodości.

Nebudu napínat, MLEKO KOŃSKIE jsem koupil, vypil, a pár dní dokonce s pocitem, že jde o kobylí mléko - plné vitamínů a minerálů, přenášejících se z jistě ekologicky čisté trávy polských hor. Jenže jaksi moc připomínalo to kravské. To jsem ale tehdy vlastně ani nemohl poznat, protože to kobylí jsem pil poprvé až o tři měsíce později.

Záhada vyřešena

Teprve po několika dnech jsem přišel záhadě na kloub. Ani v Polsku nemají mléko koňské a kobylí mléko se opravdu běžně řekne "kobyle mleko". Přesto: napsat końskie mleko místo kobyle mleko, jak ukazuje tato zajímavá a místy humorná diskuse, není nepřípustné. 

Co jsem to tedy pil? Obyčejné pasterizované kravské mléko z městečka Końskie. KOŃSKIE tedy nebyl nepravdivý nápis. Stačilo se podívat na adresu výrobce. Geniální marketingový tah, při kterém se zpočátku zřejmě každý Polák musel usmívat, než si na název zvykl. Zajímavý rovněž na zmatení zvědavých cizinců, kteří rozumějí, ale neznají. A tak jsem se nakonec pobaveně usmíval i já.

KAREL MACHALA

Moje knihy *  Další cestopisy * Jazykové okénko  Odkazy - cestování Odkazy na slovníky Starší články v médiích Překladatelské služby  O mně  Kontakt