Šíření nekonvenčních nepatentovatelných metod brání nadměrná moc státu v medicíně, setrvačnost autorit a škol i netržní nastavení systému bránící zcela svobodné dohodě lékaře a pacienta. Výsledkem je plýtvání na jedné straně a nemocnější populace na straně druhé. Kde diktuje mantinely nadměrně regulující stát s nepřehlednou změtí zákonů, diktují zpravidla z pozadí lobbisté, balící svoje zájmy do ochrany pacientů, spotřebitelů apod. Jestliže je přípustné dohodnout se na pravidlech či diktovat shora, za jakých podmínek máme používat veřejné silnice, zcela jistě není přípustné diktovat, jakým způsobem má někdo zacházet s vaším tělem a jak si můžete nechat ozdravit či opravit vlastní tělo. Nejde o veřejný statek a přesto vám do toho zákony mluví. Přitom si lze snadno všimnout, že vývoj oborů pod taktovkou státních regulací téměř vždy a všude zaostává za vývojem oborů, které jsou zcela svobodné. Třeba vás v této souvislosti zaujme následující analogie (medicína versus počítače/mobily).


Jak vytvořit neefektivní systém

aneb 

Proč přeregulovaná medicína nefunguje tak dobře, s takovým poklesem cen, prudkým rozšiřováním dostupnosti nových služeb a funkcí, jako je tomu u svobodných odvětví typu výroba mobilů či počítačů.

(vybráno z knihy Géniové na prahu nové medicíny)

Centralizace, přísná regulace a monopolizace rozhodování o tom, co je správná léčba, zabíjí mnoho lidí zcela zbytečně a tento systém plodí logicky i fakticky větší korupci a pomalejší pokrok, než systém svobodné konkurence myšlenek a terapií a zcela svobodná možnost uzavírání smluv.

V minimálně regulovaných a vysoce konkurenčních odvětvích se prosazuje to nejlepší a vývoj kupředu je rychlý, a to při poklesu cen a nárůstu dostupnosti (viz např. produkce PC nebo mobilů). V nadměrně regulovaných a socializovaných odvětvích, jako je péče o zdraví, je tomu přesně naopak.

Jinými slovy: zkuste zkorumpovat výrobce počítačů, aby vyráběl špatné počítače. Protože to nejde, odvětví nejprve socializujte, dávejte lidem počítače „zdarma“ v přídělovém systému s pořadníky, plaťte výrobce z daní cenami, které stanoví úředník místo trhu. Přikazujte jim shora, jak musí vypadat který šroubek a spoj, vše regulujte a sankcionujte to. Zřiďte mocné dohlížecí úřady. Zakažte vstup nových subjektů do odvětví s novými a shora neschválenými nápady („non lege artis“). Strašte tím, že zrušení přemíry regulací by vedlo k vysokému výskytu nefunkčních počítačů. Argumentujte ochranou spotřebitelů. Pro jistotu všechny dodavatele povinně nažeňte do profesní komory a když někdo moc vyčnívá, naznačte mu, že by mohl přijít o přízeň kolegů, možnost výkonu povolání nebo být souzen za neschválené postupy. Peněžními toky (ruku v ruce s nejsilnějšími hráči v odvětví) kontrolujte směr, kterým půjde výzkum v odvětví i školství, a máte vyhráno. Teprve pak se nejspíš dočkáte stejně pomalého pokroku, neefektivity i korupce, jaké vidíme tak často v konvenční medicíně. 

Výše popsaná zjednodušující analogie samozřejmě vůbec neznamená, že všichni v (jakémkoliv) nadměrně regulovaném a lobbingem ovlivňovaném odvětví se chovají špatně - existuje velká skupina vysoce morálních, kvalitních a šikovných lékařů a zdravotních sester, kteří navzdory nevyhovujícímu nastavení systému odvádějí často nadlidský výkon zcela bez korupce a mnohdy i na svůj úkor. Mnozí z nich by systém rádi změnili k lepšímu, nebo prostě dělají své maximum v jeho rámci. To nic nemění na tom, že systém jako celek je postaven nevyhovujícím způsobem a je třeba ho změnit. Výše uvedené není tedy v žádném případě třeba chápat jako kritiku lidí pracujících v odvětví, ale mantinelů, v nichž se musejí pohybovat, i kdyby nechtěli.

A jak z toho ven?

Přesně opačně než v předchozím hororovém scénáři, jehož se výrobci mobilů či počítačů snad bát nemusejí. Středobodem řešení musí být svoboda uzavírat smlouvy a volit si terapie podle vlastního uvážení, protože v konkurenci se prosadí to nejlepší, v nadměrně regulovaném prostředí zase to, o čem dokáží různí lobbisté přesvědčit regulátora (metodami sahajícími od legálních až po korupci). Co je tedy v medicíně třeba: deregulovat, liberalizovat, umožnit svobodné smlouvy, vzdělání a výzkum včetně nekonvenčních metod, svobodný výběr lékaře podle vlastní volby (včetně poskytovatelů alternativních metod jako praktických lékařů) i zrušení všech směrnic EU a domácích zákonů, které omezují zcela volný prodej tradičních léčiv, vitaminů či bylin. Regulaci je možné zachovat v různých úrovních pro ty, kteří ji chtějí, a ostatní „spotřebitelé“ péče musejí mít možnost se z ní vyvázat a převzít vlastní odpovědnost. 

Zpět na hlavní stránku KNIHY, jejímž doplněním tento text je.