Ion Mihai Pacepa: Disinformation (Dezinformace)
Popis obsahu knihy:
Velmi zajímavá kniha o práci tajných služeb komunistického bloku s mnoha málo známými informacemi, osvětlující velmi dobře i současnou dezinformační práci ruského Putinova vedení, která se - jak s úžasem čtenář zjistí - postupům KGB z dob Chruščovova SSSR podobá jako vejce vejci. A ty se zase dost podobaly dezinformačním kampaním carského režimu. 
Autor, nejvyšší šéfšpión, který kdy z komunistického bloku utekl na Západ, popisuje svůj nábor do Securitate vlivným rumunským komunistou, který ho na ulici poznal jako spolužáka z dětství. Líčí i svůj vzestup v hierarchii tajné služby až na vrchol, do doby nestravitelného úkolu přímo od Ceauseska. Ten zněl: "zavraždit rumunského novináře Svobodné Evropy, který hanobí moje jméno". Tento příkaz šel za hranice toho, co byl autor schopen udělat, ale zároveň se nedal bez vážných následků odmítnout. Proto následovalo jediné možné rozhodnutí: odlet do západního Německa zdánlivě s cílem plnit úkoly průmyslové špionáže a tajná návštěva velvyslanectví USA v SRN, kde pošeptal do ucha americkému důstojníkovi: "Jsem nejvyšší představitel rumunské tajné služby a chci požádat o politický azyl v USA". Za dva dny už mu důstojník předal v kavárně podepsaný politický azyl od prezidenta USA, se zárukou možnosti začít život v USA pod jiným jménem. Pak odjel na americké vojenské letiště v Německu a odletěl připraveným americkým letadlem do USA. 
V USA dostal novou identitu, pod kterou tam žil až do pádu komunistického režimu v Rumunsku. 
Po mnoha letech pak začal psát knihy pro veřejnost, kde odhalil zákulisí dezinformační války SSSR a dnešního Ruska proti Západu, práci oddělení politických vražd v KGB (tzv. třinácté oddělení), všudypřítomné základní téma KGB - očerňování USA na každém kroku, budování sítě desítek tisíc dezinformačních agentů v arabském světě s cílem šířit protizápadní teorie, konspirační teorie, náboženskou netoleranci ke křesťanům a židům, vymyšlené i poupravené zprávy, opět s cílem vyvolávat nenávist k USA a Západu a pronikat s dezinformacemi do arabských médií, využívání západních extrémně levicových i extrémně nacionalistických skupinek a novinářů pro šíření vymyšlených dezinformací do západních médií a dokonce příprava dezinformačních filmů a divadelních her na Západě. Osvětluje i pravděpodobný podíl KGB na vraždě prezidenta Kennedyho (střelec Oswald sympatizující s komunismem byl po službě v US Army v Japonsku, kde si žil nad poměry s krásnou "někým na něj najatou" Japonkou a učil se ruštinu a seznamoval se s komunistickými myšlenkami. Poté žil nějakou dobu v Moskvě, než dostal z Moskvy příkaz vrátit se "na nějakou dobu" do USA, kde pak zřejmě dostal úkol. Po zastřelení Kennedyho žil asi tři dny a poté byl sám zastřelen Rubym, který - což zajímavě zapadá do autorovy verze - pravidelně navštěvoval sovětské velvyslanectví v Mexiku a spolupracoval i s kubánskou tajnou službou. Jiný Kubánec Aspillaga, který emigroval do USA a předtím pracoval na odposlechu hovorů CIA z USA na Kubě, po letech v USA potvrdil, že sledoval celé dny hovory CIA a ráno před atentátem na Kennedyho dostal z ústředí v Havaně pokyn, aby se celý den zaměřil na Dallas v Texasu a sledoval hovory tam. Což by mělo potvrzovat, že o atentátu minimálně několik hodin dopředu věděl i Fidel Castro. 
Autor popisuje i dezinformační akce Moskvy, na které mnozí na Západě naletěli, např. přemalování Ceauseska na komunistického vůdce s lidskou tváří snažícího se přiblížit Západu (nápad vznikl v Moskvě v KGB s cílem dostat se přes zdánlivě "odpadlické" Rumunsko k západním technologiím). Popisuje i zákulisí sovětského řízení tajné služby Rumunska., práci na očerňování protinacistického papeže schovávajícího za 2. světové války stovky židovských lidí, kterého pak přesto sovětská dezinformační kampaň mnoha kanály portrétovala jako pronacistického a protižidovského papeže, což pak přebírala i západní média (podobně jako mnoho vymyšlených informací o Ukrajině v dnešní době). Líčí infiltraci agentů KGB do ruské pravoslavné církve a jejich prostřednictvím pak do mezinárodních náboženských organizací (a vymyšlení a implantování do Latinské Ameriky extrémně levicové tzv. teologie osvobození jako určitého spojení komunismu a katolicismu). Zmiňuje i Chruščovovy výlevy vzteku po kubánské krizi se sovětskými jadernými zbraněmi a jeho slova "To si Kennedy odskáče." (Což se pak asi za rok vyplnilo v podobě atentátu).
Na závěr citujme z knihy ještě citát šéfa KGB a pozdějšího generálního tajemníka KSSS Jurije Andropova z dob, kdy byl ještě hlavou neslavné dezinformační a kruté mašinérie zvané Komitět gosudarstvennoj bezopasnosti (tj. "Výbor státní bezpečnosti") a který autor mnohokrát slyšel na vlastní uši. Tak tady je: DEZINFORMACE FUNGUJÍ JAKO KOKAIN. POKUD SI JE DÁTE JEDNOU NEBO DVAKRÁT, NEMUSÍ TO ZMĚNIT VÁŠ ŽIVOT. POKUD JE VŠAK UŽÍVÁTE KAŽDÝ DEN, UDĚLÁ TO Z VÁS ZÁVISLOU OSOBU - JINÉHO ČLOVĚKA." 
Kniha rozhodně stojí za přečtení, protože dobře osvětluje to, co se děje mezi Ruskem a Západem dodnes podle stále stejného vzoru, s výjimkou období prezidentování pozdního Gorbačova a celé éry Jelcina. Obzvláště když Rusku po krátké přestávce 90. let zase vládne skupina z líhně KGB, je to kniha k zamyšlení i nad dnešním světem.
KAREL MACHALA
P. S. Recenze odjinud zde.