Jinými slovy platí, že tam, kde svítí víc slunce a lidé mají vyšší hladiny vitamínu D, je méně rakovin a srdečně cévních chorob, ale i třeba nachlazení a chřipek. Myslíte, že je tato informace úplně nová, nebo že má přeregulovaný netržní zdravotní systém mnohaleté potíže s jejím vstřebáním a uvedením do praxe? Je poměrně zřejmé, že předepisování levného vitamínu (nebo dokonce pobytu na slunci) místo drahých léků by vedlo k poklesu příjmů právě těch skupin, které mají silný vliv na regulaci zdravotních systémů. Může to nějak souviset s ignorováním vitamínu D autoritami v medicíně a následně nevstřebáváním této informace lékaři? Velmi zajímavý graf: souvislost hladiny vitamínu D v séru a prevence výskytu různých chorob - nižší hladiny chrání pouze proti křivici, zatímco vyšší mají preventivní účinek i v případě mnoha vážných nemocí. Příklad: Výskyt rakoviny prsu klesá o 30 %, když hladina vitamínu D stoupne na 34 ng/ml oproti referenční hladině 25 ng/ml, extrapolací dat ze studií pak na hladině 50 ng/ml klesá až o 83 %. Zpět na hlavní stránku KNIHY, jejímž doplněním tento odstavec je. ZAJÍMAVÁ MAPA EVROPY aneb Helsinki mají daleko víc slunce než Praha či Brno - trochu nespravedlivé, že? :) -->> Sunshine hours |
Moje knihy >