Genealogie:
Hledání kořenů v matrikách a genech
Téma genealogie a hledání předků je fascinující. Při hledání vlastních kořenů najdete inspirující informace, které váš pohled (nejen) na sebe pravděpodobně změní. Dnes už můžeme odkrývat kořeny generaci po generaci v matrikách a dokumentech až ke třicetileté válce z tepla domova a potkat se tak třeba s tisícovkou přímých předků. Můžeme zjistit jména, obce, kde žili, někdy povolání a osudy. S trochou štěstí se prokopeme do hlubší minulosti. Objevíme místa a události, kde se velké dějiny potkávají s přímými předky nás samotných. Matriky sice končí (či spíše začínají) kolem roku 1650 +/- 50 let podle obce, ale neméně zajímavá - a pro někoho zajímavější - je i genetická genealogie. Ta nám umožní nahlédnout prostřednictvím vlastních buněk do doby před tisíci a desítkami tisíc let. 
Na této cestě potkáte dávné kmeny a etnika historie. Zjistíte přibližné cesty migrace předků do Evropy. Získáte povědomí o tom, jaká část vašich milionů linií předků byla zde ve střední Evropě tisíce let (hlavně, ale nejen - Slované, Germáni a Keltové, tj. Indoevropané), jaká desítky tisíc let (stále náš hlavní lidský druh před příchodem Keltů, Germánů a Slovanů) a jaká část je zde stovky tisíc let (Neandertálci, Denisované, kteří tak úplně nevyhynuli a stále jsou přítomni v nás všech). Kdo přišel kterými směry? Můžeme vědět či tušit, jakými jazyky mluvili? Kolik jich bylo, kolik předků máte dohromady? Nepochybně miliardy. Jste složeni nejen ze všech uvedených etnik, ale i mnoha dalších. Podrobnosti, vysvětlení, čísla, mapovou i jinou grafiku najdete v mé nejnovější (genealogické) knize Kdo jsme a odkud přicházíme? (Vyšla 12/2016). Některé další informace najdete na tomto webu.
Jste potomky králů, pastýřů i otroků starověku
Ať jste kdokoliv, nachází se mezi vašimi přímými předky jak obyčejní lidé, pastýři a otroci starověku, tak i králové, filosofové nebo významní válečníci. Kolik je v nás Slovanů, Germánů, Keltů, tedy navzájem příbuzných a přesto odlišných indoevropských kmenů, které přišly postupně do Evropy z východu? Kolik je v nás těch, kteří tady byli ještě dlouho předtím - tedy předindoevropských Praevropanů? Jsou pravdivé představy starších historiků, kteří se nemohli opírat o genetickou genealogii, že jedno etnikum úplně celé odešlo a druhé přišlo, nebo že jeden národ vyhnal druhý a obsadil jeho území? Dnes už je jasné, že jsou to mýty. Jsme namícháni ze všech koutů světa v různých poměrech, procento předků se liší podle toho, do jak hluboké minulosti budeme nahlížet, ale pokud vás toto téma zajímá, určitě najdete inspiraci a hodně látky k přemýšlení o svých vlastních kořenech a kořenech Středoevropanů právě v mé nejnovější knize. Přibližná procenta jednotlivých etnik v nás, jak je odhaduji na základě haploskupin DNA chromozómu Y, jsou tato: Slované v nás: asi 33 %, Germáni a Keltové v nás (každé etnikum něco přes deset procent, v Čechách nepatrně víc Germánů než Keltů, na Moravě nepatrně víc Keltů než Germánů, ale v průměru zhruba desetina připadá na Kelty a desetina na Germány). To znamená, že mírně nadpoloviční podíl linií předků v nás tvoří indoevropské kmeny, hovořící podobnými jazyky. Zbylých asi 45 % připadá z větší části na ty, co tady v Evropě byli před příchodem Keltů, Germánů a Slovanů. Menší část z této necelé poloviny pak do nás připutovala z mimoevropských regionů světa později. Blíže (včetně vysvětlení grafu) viz moje kniha.
Severojihoevropan, trochu Neadertálec, trochu Indián
Podívejme se teď na stručný přehled z mých vlastních testů genetické genealogie. Ten vás zaujme hlavně proto, že i vy sami jste složeni velmi podobně, pokud jste nepřišli zdaleka poměrně nedávno. Ale i pokud jste přišli zdaleka (např. z Vietnamu), společné předky v počtu milionů a miliard bezesporu máme i tak, jen trochu hlouběji v historii. 
Z čeho se tedy skládám (a z čeho se nejspíš velmi podobně skládáte i vy) v horizontu tisíců let do minulosti? Nejprve z hlediska autosomální DNA: 2,4 % mých genů pochází z neandertálců2,1 % z denisovanů a co je nejpřekvapivější, dokonce 2 % z genetické výbavy amerických Indiánů (pravděpodobné vysvětlení). Ze 43 % jsem Severoevropan, ze 36 % pocházím z oblasti okolo Středozemního moře a z 18 % z oblasti jihozápadní Asie (oblast od Arabského poloostrova až po Indii). Pokud máte kořeny tady v Česku (čili v Čechách, na Moravě a ve Slezsku), máte to velmi podobné. Pravděpodobně tam i vy budete mít Indiány (s největší pravděpodobností přes Huny, jak popíšu brzy v samostatném článku). Neandertálce mezi svými předky budete mít každopádně. Chcete-li, nakoukněte na můj souhrn výsledků z testu Genographic společnosti National Geographic.
Krajní linie otců a matek 
Pojďme k dalším testům. Krajní linii otců popisuje Y DNA, krajní linii matek pak mitochondriální DNA. Zatímco maminky (přesněji: maminky pouze po jediné krajní linii matka-matka-matka, haploskupina H, nejspíš "baskicko-iberská" podskupina H3 - H3p/H82) to z Afriky braly do Evropy přímější cestou, tátové po krajní linii otec-otec-otec se sem dostali určitou oklikou přes Pra-Čínu, východní Asii a Sibiř. Svědčí o tom moje haploskupina N (vzniklá před zhruba 25 000 lety v Asii). Z ní před 12 000 lety vzešla "ugrofinská" N1c1 (nově dle ISOGG N1a1, zatím se budu držet rozšířenějšího N1c1). Potom v další fázi "baltsko-finská" podskupina N1c1a1a1 (=N1a1a1a1@ISOGG). Potom asi kolem 1500 př. n. l. je to N1c1a1a1a2a (SNP N-CTS9976+L1022) -> kolem roku 200 n.l. pak N-Y5003, což vypadá na finský kmen Tavastiové-Hämäläiset (provincie Tavastia), který možná přišel do Finska před 3800 lety ještě před hlavním kmenem Finů. Anebo na rovněž jazykově ugrofinské Estonce. Poslední čerstvě doplněná mutace (1/2017): z N-Y5003 vede moje linie dál k N-BY6007, jinak též N1c1a1a1a1a2a1a2c (pozitivní testované SNP BY6007 a BY6008). O té ještě dostatek informací v této chvíli není. Její nositelé se vyskytují ve Finsku i v Rusku. A v podobě mne a mnoha členů bližší i vzdálenější rodiny vzácně i v ČR (na jižní Moravě, moravském Valašsku a Uherskohradišťsku a zřejmě i jinde).
Mezi Slovany se mohl tento praotec zatoulat už dávno před slovanskou migrací do českých zemí někde na severovýchodě, ale severské geny Y DNA mohly také přijít třeba až během třicetileté války, kdy mnoho Finů bojovalo ve švédské armádě i na našem území. Možná se podaří výsledky zpřesnit časem natolik, že to bude víceméně jasné, zatím je asi pravděpodobnější první možnost. Skupina N je také etnicky zhruba rozklíčována zde (wikipedie, rusky) a zde (eupedia, anglicky), a dále na N1c1-SNP, CompositeYtreeN.
Další linie - krajní linie jiných předků
Dvě krajní linie (otec-otec-otec a matka-matka-matka) jsou jen nepatrnou výsečí předků, testy jiných příbuzných poodhalí další linie vlastních předků. Táta mojí mámy měl haploskupinu R1a (tedy zhruba praslovanskou), táta mámy táty mého táty velmi pravděpodobně měl (viz podčlánek Kuriozity) haploskupinu E1b1b. Krajní mateřská linie (mtDNA) mého táty je pravděpodobně H2a2a1, která se vyskytuje docela rovnoměrně po celé Evropě. Jen těchto pár útržků genetické historie několika předků může dobře ilustrovat fakt, že jsme všichni naprostá směsice smíchaná ze všech koutů světa, kam se lidstvo rozběhlo - dávno tomu - z Afriky. 
Moravané, Češi, Němci, Chorvati, Slováci a další
Přes takto zajímavě rozvětvenou hlubokou minulost platí, že za posledních 150 let se úplně všichni mí předci narodili na jižní Moravě a za posledních 300 let na území jižní Moravy a východních Čech, a to jak Češi (z Moravy i Čech), tak i Němci (z Moravy i Čech). Jen některá příjmení německých předků dávají tušit, že někteří jejich a tím pádem i moji dávní předkové pocházeli z kmenů Franků, Švábů a Sasů. Každý z mých 4 prarodičů měl v minulosti nějaké německy mluvící předky (jen jedna babička o tom věděla). Úplně všichni lidé, kterým jsem předky hledal, měli nějaké matrikami potvrzené německé předky. Jedno z příjmení (Charvát) zase dává tušit pravděpodobnost hraničí s jistotou, že někteří moji předkové přišli z Chorvatska na Moravu v rámci migrace Chorvatů na Moravu a do Rakouska v 16. století. Důvodem této migrační vlny byl tehdy turecký tlak. Slovenské předky nemám potvrzené matrikami, ale vzhledem k mnoha předkům okolo dnešních hranic ČR a SR se dá předpokládat, že poslední slovenské předky mám někde před 500 lety. Jedno z příjmení předků Senečík - Seneši však nejspíš naznačuje příchod z oblasti u slovenského města Senec. Podobně nejspíš i příjmení Dunaj, i když to mohlo vzniknout i v souvislosti s obcemi v ČR, které obsahují v názvu "Dunajovice".

KAREL MACHALA
Tento článek budu postupně přetvářet v blog s texty na genealogická témata, které budou dále moji knihu doplňovat o aktuální informace a zjištění. 



Genealogický vývod Karel Machala III Family Tree.


Genealogie, předkové, geny, generace, tisíce a miliony linií, vývod předků, strom předků, rozrod slavných osobností, hledání kořenů, Slované, Germáni, Keltové, Praevropané, Češi, Moravané, Slováci, Němci, Valaši, Poláci, Finové, Maďaři, Baskové, Hunové, Indiáni, Římané, Řekové, Etruskové, pravlast, Afrika, Asie, Evropa, králové, bohové, filosofové, otroci, pastýři, jazyky, praslova, spletité cesty migrace, historie, genetická genealogie, haploskupiny, Y DNA, mitochondriální DNA, matriky, poddaní, svobodní, šlechta, obce, města, země, kmeny, národy, etnika, jazyky, prajazyky, zdraví, nemoci, věk dožití ...