Oetzi

Ötzi, jeho nemoci a akupunkturní zářezy

Co nám může napovědět 5300 let starý člověk na téma budování zdraví a vliv těžkých kovů na rozvoj nemocí

Fascinující bytost, která žila nějakých 180 až 200 generací před námi a se kterou jsem měl tu čest se dvakrát potkat tváří v tvář. On byl už 5300 let mrtvý a já živý. Stalo se to v Museo Archeologico v severoitalském městě Bolzano. Viděl jsem ho přes sklo ve speciální chlazené místnosti, do které se dalo koukat právě jen okénkem. Bylo to v roce 1998 a ještě jednou v roce 2014.

Náš možný přímý předek

Pokud měl potomky, kteří měli potomky, kteří měli potomky... a to až dodnes, potom je to náš přímý předek. Jinými slovy, je velmi pravděpodobné, že a) buď nežije dnes ani jeden jeho potomek, nebo b) jsme jeho potomky úplně všichni minimálně v Evropě a Asii a blízkém okolí. 19 testovaných osob z dnešní doby mělo dokonce stejnou mutaci chromozómu Y a jsou tedy potenciálně potomky přímo po linii otec-otec-otec (nebo potomky některého Ötziho bratra, prapradědy apod. po linii otec-otec-otec). Ötzi měl haplotyp G, který je častý mj. v Gruzii a který měl i sovětský diktátor Stalin-Džugašvili (testován byl jeho vnuk, skupina G2a1a). To je mi panečku genetická společnost. Ötzi měl ale trochu jinou (o něco vzácnější) genetickou mutaci G-L91 (skupina G2a2a2), která se nachází nejčastěji okolo Středozemního moře - Sardínie, Sicílie, Korsika, Itálie, severní Afrika, Blízký východ. Pokud se zajímáte o genetickou genealogii a předky, více se dočtete v mé nové knize Kdo jsme a odkud přicházíme. Netušené souvislosti hledání předků.

Rána do hlavy

Ötzi (též Oetzi - jste-li např. Švýcaři nebo nemáte rádi přehlásky) zemřel přibližně ve věku kolem 46 let na ránu do hlavy, nikoliv přirozenou smrtí. V rameni měl i zbytek šípu. Vědci se původně domnívali, že byl zastřelen, než přišli na to, že byl praštěn do hlavy, což byla bezprostřední příčina smrti. Stalo se to vysoko v horách a díky tomu, že okolí jeho těla nadlouho zamrzlo a rozmrzalo výjimečně, se nám zachovaly nejen jeho kosti, ale i tkáně. A to včetně zbytku ústrojí pánského. Vedle zajímavostí o nástrojích, zbraních či oblečení se podařilo zjistit také spoustu informací o Ötziho zdravotním stavu a posledním jídle.

Poslední večeře páně Ötziho

Ötzi nebylo přirozeně jeho skutečné jméno. To neznáme a možná se ho už ani nikdy nedozvíme, pokud - popusťme trochu uzdu fantazii - třeba jednou nepůjdou z buněk extrahovat informace, které dnes extrahovat nejdou. Byl nalezen v Ötztaler Alpen (Ötztalské Alpy) a tak dostal jméno podle místa nálezu. Poslední večeří bylo maso kozorožce alpského (Capra ibex) s přílohou z pšenice jednozrnky (Einkorn). Jedl ještě dvě hodiny před smrtí. V žaludku se našlo také 30 různých typů pylu, což umožnilo určit dobu smrti na pozdní jaro až začátek léta i místa v horách, kudy přibližně chodil, než byl zabit.

Zářezy na akupunkturních bodech

Na pokožce byly nalezeny zářezy, kterým byl zprvu připisován nějaký rituální či náboženský význam. Celkem padesátka zářezů od hlavy k patě. Později se ale zjistilo, že zářezy byly přesně na místech akupunkturních bodů a bylo do nich vetřeno dřevěné uhlí. Kdysi jsem v rakouské televizi v pořadu o Ötzim slyšel jednoho tamního profesora akupunkturistu, který prohlásil, že pokud by měl ošetřit akupunkturně potíže, kterými Ötzi trpěl, napíchal bych jehličky přesně na místa, kde se nacházely zářezy s uhlím. Z tohoto důvodu profesor nepochybuje, že šlo o ošetření pro zmírnění potíží. Akupunktura je tedy nejspíš nejméně o 2000 let starší, než jsme si dříve mysleli a znalost užitečných bodů se zřejmě neomezovala výlučně na starou Čínu.

Dlouhý seznam potíží

Muži z alpského ledovce chyběly zuby moudrosti a 12. pár žeber (genetické anomálie). Měl také rozestup mezi předními zuby (diastema), opotřebované klouby, zanesené tepny, žlučníkové kameny, výrůstek na malíčku nohy (prý nejspíš v důsledku mrazu). Ve střevech mu našli vajíčka parazitických červů Trichuris trichiura (Tenkohlavec lidský). Z toho mj. vyplývá, že museli už tehdy pěstovat prasata a jíst vepřové maso. Pravděpodobně měl Lymskou boreliózu a především alarmující hladiny arzénu v těle (pravděpodobně kvůli práci s tavením kovů a extrakcí mědi). Měl i pokročilou paradentózu a zubní kazy.

Byli prapředci nemocnější než my?

To by svádělo mnohé k trochu ukvapenému závěru, že prapředci byli o hodně nemocnější než my. Ale odpověď bude asi složitější - záleží na době, prostředí a dalších podmínkách života. Prapředci v dobách válek, neúrod či hladu asi trpěli značným stresem, daleko větším než my dnes. Prapředci ani v době Ötziho nemuseli nutně být tak nemocní jako právě Ötzi, pokud nepracovali s tavením kovů (nebo pokud se nevyskytovali poblíž) jako on. Vysoké hladiny arzénu jsou samy o sobě (bez čehokoliv dalšího) dost na to, aby většinu uvedených potíží způsobovaly, oslabovaly organismus, který se pak snadněji infikoval vším, s čím přišel do styku. Vzhledem k tomu, že mnoho koster prapředků mělo lepší zuby i kosti než dnešní statisticky průměrný člověk i než samotný Ötzi, nelze ho považovat za důkaz lineárně se zlepšujícího zdraví lidstva. Daleko pravděpodobnější je to, že bychom našli vlny zhoršení a zlepšení. Dnes pravděpodobně v důsledku toxického prostředí zažíváme vlnu zhoršení. V době Ötziho mohlo jít rovněž o krátkodobou vlnu zhoršení, ale mohlo jít v jeho případě i o výjimku - případ člověka, který žil v prostředí zatížení těžkými kovy, na rozdíl od dalších příslušníků svého kmene. Zda šlo o výjimku nebo pravidlo, se už možná nedozvíme. Každopádně je jisté, že i doba bronzová měla svá ekologická rizika s vážnými zdravotními dopady, přestože se lidé nekrmili pesticidy, herbicidy, insekticidy ani rafinovanými cukry a ztuženými tuky.

KAREL MACHALA, 2/2014

karelmachala.cz

RegeneVOX * Moje knihy * Odkazy - zdraví, výživa, alt. terapie * Všechny odkazy * Překladatelské služby * Jazykové okénko * Zápisky z cest * Rozcestník textů * O mně * Kontakt