Borejské jazyky

Příbuznost jazyků:

Hypotetická makrorodina Borejských jazyků

***THE ENGLISH VERSION IS HERE (Relatedness of languages: The hypothetical macrofamily of Borean languages)***

********************************************************************************************************************************************************************

My Amazon KDP e-books in English look for common roots of the oldest words (so far released: STONE, HILL TOP MOUNTAIN, TALK CALL LANGUAGE, CUT AXE SAW FILE, FIRE BURN KINDLE IGNITE, more to come in the same series 123+ Words from the Proto-World).

********************************************************************************************************************************************************************

Z genů lze dnes vyčíst, že veškeré lidstvo má společné předky. Někteří najdeme společného předka v nedávné době, někteří dávno. Všichni ale máme společné předky a dnes už se dají konstruovat genealogické stromy různých linií předků (blíže o tom viz moje kniha Kdo jsme a odkud přicházíme. Netušené souvislosti hledání předků). Lze nejen konstruovat stromy linií, ale i jejich cestu po planetě. Podobné stromy mají také dnešní jazyky. Někde tam, kde se potkávají všechny linie předků všech lidí, musel existovat společný prajazyk, někdy zvaný Proto-Sapiens, Proto-World nebo prostě pralidština. Ta se postupně větvila.

I v nejvzdálenějších, tj. subsaharských jazycích Afriky, najdeme sem tam některé slovo, které vykazuje podobnosti s jeho ekvivalentem ve většině jazyků světa. Zpravidla jde jen o denně používaná slova jako je táta, máma, voda, kámen a podobně. Většina slovní zásoby i gramatiky je však dnes už odlišná. Pokud tedy oddělíme nejvzdálenější africké subsaharské a australské jazyky, dostaneme o něco bližší hypotetickou skupinu tzv. Borejských jazyků (Borean languages), kde je podobností víc než jen několik.

Borejské, nostratické a eurazijské jazyky

Slovo borejské je odvozeno z řeckého slova pro sever. Tato skupina zahrnuje většinu jazyků světa a graficky vztahy mezi jednotlivými jazyky v ní znázorňují obrázky na této straně. V jejím rámci je pak konstruována o něco navzájem bližší podskupina jazyků nostratických (Nostratic languages) a ještě v jejím rámci zase o něco navzájem bližší skupina jazyků euroasijských (Eurasiatic languages). Členem euroasijské podskupiny je už naše - stoprocentně prokázaná - podskupina indoevropských jazyků, současně s makrorodinou altajskou (převážně turkické a mongolské jazyky, japonština a korejština), uralskou (ugrofinskou) atd. Blíže viz tři obrázky níže. Jsou zjednodušenou a mírně upravenou verzí této grafiky na stránce k borejským jazykům. Moje úpravy se týkají některých drobných chyb v původní grafice, např. nerozlišování hornolužické a dolnolužické srbštiny (první je podobnější češtině a druhá polštině, nejde z nich dělat jeden jazyk), a vynechání některých méně známých jazyků.

Kontroverze okolo makrorodin

Borejské jazyky je hypotetická skupina většiny světových jazyků, jejíž příbuznost se snažili navrhovat někteří jazykovědci (např. Sergej Starostin, jeho časová osa) a jiní ji zcela popírají. Totéž platí i o makrorodině nostratické a dokonce i eurazijské a spory se vedou i o existenci altajské skupiny.

Osobně na základě větší či menší znalosti asi patnácti různých jazyků o příbuznosti všech jazyků světa vůbec nepochybuji. Skutečný strom však mohl být odlišný od toho dosud konstruovaného. Například umístění baskičtiny může být chybné. Vzhledem k podobnostem ve slovní zásobě se mi zdá nepravděpodobné, že by baskičtina nepatřila do užší euroasijské makrorodiny. Je v ní příliš mnoho lexikálních podobností s jinými euroazijskými jazyky (např. prabaskické číslovky 1, 2, 3 jsou až neuvěřitelně podobné praaltajským rekonstrukcím, mnoho slov baskičtiny se podobá ugrofinským, japonským a dokonce i slovanským, a pravděpodobnost převzetí stovek základních (nejstarších) slov je mizivá. Z toho bych dovozoval vzdálenou větší příbuznost baskičtiny s makroaltajskou, indoevropskou i uralskou/ugrofinskou skupinou.

Mluvení je starší než Homo sapiens sapiens

Lidé se nenaučili mluvit z ničeho do stavu používání jazyka na několika místech nezávisle na sobě, nedává to smysl jazykově, geneticky ani anatomicky. Jazyk nejspíš používali nejen lidé našeho druhu Homo sapiens sapiens, ale dokonce i neandertálci a denisované (oba druhy jsou rovněž předky nás všech). I ti měli anatomické předpoklady k mluvení a proto není důvod pochybovat, že mluvili. Jazyk tedy nejspíš bude starší fenomén než druh Homo sapiens sapiens.

I přes jednotlivé nejistoty a možnosti odlišných napojení většina navrženého stromu borejských jazyků zřejmě dává smysl. Podle proponentů této teorie sem patří většina jazyků Evropy, Asie, severní Afriky a původních obyvatel obou Amerik. Vedle nostratické podskupiny sem patří podskupina dene-kavkazská, amerindiánská a austrická. Hypotetický společný borejský (boreánský) prajazyk mohl existovat někdy před 15 až 20 tisíci let někde na území Eurasie. Mohlo to být ale i hlouběji v minulosti.

A teď již tři slíbené grafy, které na sebe navazují. Vytvořil jsem je v angličtině kvůli dvojjazyčnosti tohoto textu (anglický text je pod grafy).

KAREL MACHALA, 6/2017

Tree of languages - Hypothetic BOREAN MACROFAMILY * Strom jazyků - hypotetická BOREJSKÁ JAZYKOVÁ MAKRORODINA