Na koronavirus něco zabírá, ale téměř nikdo to nevidí
Dám vám hádanku: Mají méně vyspělé zdravotnictví než Německo nebo Japonsko, ale z koronaviru se tam lidé uzdravují o týden či dva rychleji, vážných případů je tam méně a na COVID-19 tam umírají (pokud vůbec) zejména přespolní severní turisté. Kde to je a proč to je?
(aktualizováno 14. 3. 2020)
Je to stále zřetelnější
Když se podíváte na statistiky nakažených, vážných případů, mrtvých a uzdravených, např. italské https://statistichecoronavirus.it/stati-coronavirus/ , pokud víte to, co vím já, musí vás něco na první pohled doslova trknout. Najdete tam země, kde zdravotnictví není na úrovni výše zmíněných zemí, a přesto se tam lidé uzdravují rychleji, jsou-li domácí. Pro turisty ze severu to neplatí.
Pokud vývoj sledujete od počátku zveřejňování statistik, vidíte to tam.
Není to zázračnými schopnostmi tamních lékařů ani léčitelů, není to genetikou (těch zemí je víc a lidé v nich jsou geneticky různí), není to specifickou stravou epigeneticky posilující expresi DNA a není to ani životním stylem, není to náboženstvím či praktikováním meditací a není to ani pouhá náhoda.
Kam chodí to správné slunce...
Čím to tedy je? Nebudu vás dlouho napínat. Je to sluncem. Přesněji: sluncem takovým, které je schopno na pokožce člověka vytvořit až 10 000 IU vitamínu D denně (protože zhruba na takové úrovni se po jejím dosažení tvorba déčka na pokožce zavírá, poněvadž nic se nemá přehánět). V severnějších polohách se v zimě déčko téměř netvoří, protože slunce není v příznivé poloze (je nízko) pro tvorbu vitamínu D, i kdyby náhodou vykukovalo přes mraky nebo si jeho paprsky nějak proklestily cestu přes oblaka.
Výše uvedený „zázrak“ v tropech je tedy z mnoha důvodů velmi pravděpodobně hladinou slunečního vitamínu D v krvi. Pokusím se to doložit, leccos totiž napovídají studie souvislostí onemocnění u jiných virů s hladinami vitamínu D v krvi. A nejen virů. Aniž by se tato informace šířila do praxe ve zdravotnictví rychlostí blesku, ba dokonce ani rychlostí hlemýždě, protože vědomosti o ochranném působení vysoké hladiny vitamínu D v krvi jsou staré přes deset let a stále jich přibývá! Což má svoje důvody, příznivé jen pro některé účastníky přeregulovaného zdravotního trhu. S nadsázkou bychom si mohli zažertovat, že pokud by se stejnou rychlostí šířily viry, bylo by to výborné. Polosocialistické centralizované řízení jakéhokoliv odvětví, natožpak toho zdravotního, má svoje nemalé náklady, a také oběti na životech.
Které země COVID19 zvládají nejlépe
Nejpve však slíbené a zaslíbené země, abyste viděli, že se vás nesnažím utáhnout na vařené nudli. Ostatně, nemám k tomu důvod, střetem zájmů nedisponuji, vitamín D neprodávám a nejsem ani Wolkerův „Milionář, který ukradl Slunce“.
Tak se na to podívejme (čísla jsou ze soboty): Omán (až v březnu 19 nakažených, 8 relativně rychle uzdravených, 0 vážných případů, 0 mrtvých. Mexiko (až v březnu 26 nakažených, 4 rychle uzdravení, 1 vážný, 0 mrtvých. Vietnam – únor 16 nakažených, 16 relativně rychle uzdravených (do půlky března přibyl trojnásobek nakažených navíc), 0 vážných případů, 0 mrtvých. Malajsie – únor 25 nakažených, 22 relativně rychle uzdravených, 0 vážných případů, 0 mrtvých, do půli března přibylo přes 200, z toho 4 vážné, 0 mrtvých. Indie – únor 3 nakažení, 3 relativně rychle uzdravení, do půlky března přibylo asi 80 nakažených a uzdravených je 10, 2 mrtví. Srí Lanka – únor 1 nakažený a týž rychle uzdravený, nedávno přibylo 8 případů. Filipíny – únor 3 případy, z toho 2 relativně rychle uzdravení, 1 mrtvý. Ten přiletěl z Wu-Chanu, nebyl domácí, těžko mohl mít filipínské ochranné hladiny vitamínu D, což ho stálo život. V březnu však přibylo přes 100 případů. Egypt – 93 nakažených, 27 rychle uzdravených, 2 mrtví (min. 1 německý turista bez ochranných hladin vitamínu D), 0 vážných. Thajsko – únor 42 nakažených – 30 uzdravených, do půli března 82 nakažených, 35 uzdravených (někteří byli turisté ze severu, a nikoliv místní s protektivní hladinou vítamínu D).
A teď ještě dvě území s většinou čínsky mluvícího obyvatelstva, s podobnými počty nakažených, s vyspělým zdravotnictvím, ale různými hladinami protektivního vitamínu D. Hongkong a Singapur. Obě země měly koncem února zhruba po stovce nakažených, v obou zemích se nakažení objevili zhruba ve stejné době. Singapur však měl 70 % relativně rychle uzdravených, zatímco Hongkong necelou třetinu (ne tak rychle uzdravených). Bylo by třeba očistit tyto případy od přicestovavších. Další vývoj se však srovnal – v Hongkongu se dále tolik epidemie nešířila a po delší době se uzdravilo 60 %, zatímco v Singapuru naskočilo v březnu dalších 100 případů na 200 a uzdravených je 97. Jako příklad to stačí – porovnejte si to sami se zeměmi s vyspělým zdravotnictvím Evropy, kde slunce v únoru vitamín D (téměř) nevytváří, pokud vůbec svítí. A kde se nakažení z kolonky nakažení do kolonky uzdravení přesouvají jen velmi pomalu, často díky nezměrnému úsilí zdravotníků a nejvyspělejší techniky a nejdražších léčiv, které tropické země mohou nasazovat jen těžko ve stejné míře.
Afrika nemá kapacity, má však déčko
Afrika nemá sice dostatečné kapacity JIP a zařízení pro karanténu, ale má protektivní hladiny vitamínu D. V prvních týdnech šíření epidemie se objevily takovéto úvahy: Jakmile se to dostane do Afriky, kde nemají zdravotnictví na vyspělé úrovni (a navíc jim lékaře zcela nesolidárně odsávají některé evropské země), bude to velký problém, teprve tam se to pořádně rozjede. Přiznám se, že mě to napadlo taky, než mi došlo, proč tomu tak velmi pravděpodobně nebude a proč většina Černého Petra může zůstat u nás na severní polokouli. První týdny ukazují, že v Africe se nemoc výrazně nešíří a i přes nedobré vybavení přístroji např. Senegal ukazoval 4 nakažené a 1 rychle uzdraveného, teď už má 21 nakažených, 0 vážných.
Došlo mi to až na základě uvedených čísel a toho, co jsem psal už před několika lety ve své knize Géniové na prahu nové medicíny o lékařích využívajících při léčbě zvyšování hladiny vitamínu D. Nejde totiž ani tak o vitamín, jako spíše o hormon, který zapíná a vypíná až desetinu lidských genů. Ukažte mi druhou takto významnou živinu pro člověka a zvolám s vámi – na piedestal, nikoliv do podzemí medicíny.
Bude tedy zajímavé sledovat i subsaharskou Afriku – v Nigérii byl v únoru první případ, v březnu druhý, jsou tam ale i vysoké protektivní hladiny vitamínu D u všech, kteří pokožku vystavují slunci, což by teoreticky měla být většina populace. Infekce se zde šířit může více u těch, kteří se z kulturních a náboženských důvodů zahalují. Zahalení znamená méně protektivního vitamínu D v krvi. Slunce je však v Nigérii tolik, že ani hidžáb nebude nejspíš znamenat nízké hladiny vitamínu D u žen, které nejsou většinu času drženy uvnitř čtyř stěn. Burku nebo nikáb v Nigérii (snad) nikdo nenosí. V Evropě je to ovšem jiné – tady už hraje roli jakékoliv, třebas malé zahalení pokožky – od pozdního jara do podzimu. Ale jak již bylo řečeno, v zimě vám zde pro tento účel moc nepomůže ani statečné promenádování se po venku v plavkách.
Sissi sice neměla virus, ale...
Císařovna Sissi měla štěstí v neštěstí. Neměla sice virus, měla tuberkulózu (bakterie). Antibiotika tehdy v lékárnách neexistovala, ale přesto se uzdravila právě díky nim. Vysoká hladina vitamínu D se postará i o tvorbu přirozených antibiotik v těle – katelicidinů, které navíc neničí příznivé bakterie ve střevech. Její lékař byl moudrý, když ji poslal ze zimní Vídně na slunce na Madeiru a tím jí zachránil život. Kdyby ji mohl poslat na Floridu, bylo by to bývalo rychlejší.
Ano, slunce opravdu léčí – působí proti řádění mnoha virů, bakterií, ba nemálo chrání i proti zhoubným mutacím. Na vše jsou studie. Víme to dlouho, ale naše přeregulované zdravotní systémy (nikoliv nadměrně tržní, jak se chybně tvrdí) nejsou schopny s touto informací efektivně pracovat. Nerozhodne-li se centralisticky nahoře, dole se léčba lege artis změnit nemůže. Lékaři jsou v tom až na výjimky nevinně.
Vitamín D se dá vytvořit na kůži i umělými přístroji, ale marně asi budete žádat bližního lékaře svého o takovou terapii. Testování 25(OH)D v krvi probíhá velmi zřídka, pokud vůbec, takže svoji hladinu většinou neznáme, i když je důležitější než hladina cholesterolu (z něhož se mimochodem vitamín D v létě tvoří). Letní či tropické slunce přetvoří váš cholesterol v léčivý vitamín D – stoupne vám hladina déčka a současně klesne hladina cholesterolu. Až se to bude letos dít venku a přirozeně, bude už nejspíš po epidemii.
Déčko protivirové a studie Grassrootshealth
To, že vitamín D působí proti virům i přímo, je prokázáno zatím ve studiích in vitro. Týká se to především virů s obálkou, kterými jsou i koronaviry. Viz např. zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3308600/. Působí však i nepřímo přes posilování imunity.
Už téměř 10 let se snaží o osvětu v oblasti vlivu hladiny vitamínu D na zdraví organizace Grassrootshealth v USA, s níž spolupracují i čeští vědci. Na jejích stránkách najdete studie, zjistíte tam, o kolik klesá riziko onemocnění různými viry (výrazně - včetně chřipkových) při vyšší hladině vitamínu D v krvi.
Uveďme pár příkladů. Ve studii VITAL se prokázalo, že lidé beroucí 2000 IU vitamínu D denně mají výrazně (o čtvrtinu) nižší riziko úmrtí na rakovinu. I u ní někdy hrají roli viry.
Pokud jde o viry či bakterie a infekční nemoci obecně, testoval se rozdíl mezi šancí onemocnět na chřipku a na nachlazení podle hladiny 25(OH)D v krvi. Ti, co měli nad 40 ng/ml vitamínu D v krvi, měli o plných 41 % nižší riziko, že onemocní virovou chřipkou a o 15 % nižší riziko, že onemocní na běžné nachlazení, oproti lidem, kteří měli pod 20 ng/ml vitamínu D v krvi. Studie s koronavirem COVID19 samozřejmě neproběhly, ale analogicky lze předpokládat, že protektivní ochrana vyšší hladinou vitamínu D bude fungovat i v tomto případě. Je to totiž právě to, co vidíme během letošní zimní epidemie v zemích, které nejsou daleko od rovníku.
Aby koronavirus probíhal jako u rovníku
Česká republika má větší problém než Srí Lanka, přestože má lepší zdravotnictví. Nejde o chřipku, jak tvrdí optimisté, ostatně kvůli chřipce by nikdo neuzavíral města, čtvrti a domy, nenechal by si kvůli ní výrazně klesnout ekonomickou aktivitu na pár měsíců ani nic podobného. Koronavirus je mnohonásobně větší problém. Dvacetiletí nebo mladší se pravděpodobně mohou usmívat a teorie o „jiné chřipce“ pro ně celkem bude platit. Pokud mají i rodiče a zejména prarodiče, tam už to taková legrace není. Itálie vykazuje dle výše uvedených statistik asi osminu vážných případů (se započítáním mrtvých). A protože u mladých je to výrazně méně až k nule, u starších je to logicky výrazně více – žádná legrace. Starší však nejsou bez šance – ideálně šup na tropické slunce na dva měsíce, což většina udělat nemůže a už na to ani není čas. Tak tedy minimálně zvednout hladinu vitamínu D jinými způsoby někam mezi 40-60 ng/ml. Jde to snadno i doplňky stravy s vitamínem D od dvou do čtyř tisíc IU denně, zpočátku však raději více.
Zvláštnosti kulatých čtverců
Slunci se nevyhýbám, ale když jsem se naposledy testoval (dávno tomu), měl jsem jen polovinu doporučované dolní meze a to byl teprve podzim. U vás to nejspíš nebude o mnoho jiné. Ze stravy zvýšení, natožpak předávkování zřejmě nezvládnete (každodenní konzumace čerstvých medvědích jater asi nebude praktickou možností a konzervy treščích jater mají negativa konzerv).
Doplňky s vitamínem D existují a mají v ČR jednu podivnou zvláštnost – některé jsou volně prodejné a jiné na předpis. Něco jako ideologie kulatého čtverce nebo mateřská školka dospělých.
Zvyšujte si hladinu, zachráníte sebe či rodinu
Každopádně epidemii se asi nevyhneme a je tedy na čase zvyšovat svoje hladiny vitamínu D zejména u lidí středního věku a starších osob. Ideálně s testováním, na které však asi už nebude čas. Lze předpokládat, že po dlouhé zimě máme hladiny nízké a potřebujeme je zvýšit. Pomáhej vám v tom jakákoliv přirozená i nadpřirozená bytost, protože to může ovlivnit průběh případné infekce koronavirem.
Nejlepší na závěr – vitamín C nitrožilně!
S vitamínem D jde navyšování hladiny většinou pomalu. Ale je zde i další nemalá naděje. V Číně probíhají tři studie s nitrožilně podávaným vitamínem C v množství 4 až 16 gramů na dospělou osobu (denně, pomalu kapáno do žil). Výsledky jsou zatím velmi pozitivní – a hlavně není důvod čekat na jejich ukončení na podzim – protože pokud něco může pomoci (jak věděl už v minulém tisíciletí nositel Nobelovy ceny za chemii Linus Pauling) a vedlejší účinky jsou mizivé nebo žádné, je třeba to nasadit hned. Kdo nevěří, nechť se podívá na tento článek, kde najde i jména lékařů (Japonsko, USA, Čína) a doporučované dávky: http://orthomolecular.org/resources/omns/v16n16.shtml
Šanghajská administrativa podávání nitrožilního céčka (nitrožilní je důležité) velmi doporučuje už teď. Toto je minimálně šance na snížení smrtnosti na úroveň Jižní Koreje (0,7 %, kde se mj. masově konzumuje probiotické kvašené kimčchi), ne-li na brzké úplné zastavení pandemie.
KAREL MACHALA
http://www.karelmachala.cz/knihy
Autor je publicista a překladatel. Psáno pro vlastní web a Neviditelný pes.
Lze volně přebírat v plném rozsahu tak, jak je uveden zde.
--
aktualizováno 14. 3. 2020, první verze napsána 1. 3. 2020 - v den potvrzení prvních případů COVID-19 v České republice
Asi půl roku po mém článku tyto informace sporadicky (kupodivu jen sporadicky) pronikají do médií: Vitamín D nás chrání před viry včetně koronavirů (Novinky). Pacienti s covidem mají málo vitamínu D, koronavirus ho může spotřebovat (SeznamZprávy).