O původu slova VLK

O původu slova VLK

čili wlkwos, wilk, volk, wolf, lupus, lykos, vrk, gurg (a farkas, bori, urbarra)

Slyšíte tu podobnost mezi vlky v různých jazycích indoevropských, ale třeba i v maďarštině? Určitě slyšíte...

VLK patří mezi hodně stará slova, která si za posledních několik tisíciletí zachovala docela značnou podobost v různých jazycích indoevropské jazykové skupiny (a nejen v ní, takže i dlouho předtím). Praindoevropské slovo podle rekonstrukce vědců mělo znít zhruba *WLKWOS s variantou, slovním předchůdcem či potomkem *WLPOS. Co bylo dřív, wlkwos nebo wlpos... (Mimochodem, co bylo dřív - vejce nebo slepice? Určitě vejce. Měli je už slepičí předkové - dinosauři s křídly. Ale jinak: Co bylo dřív: slepičí vejce nebo slepice? To je ovšem poněkud ošemetná otázka.)

WLKWOS se nám vyvinul v české a slovenské VLK, bulharské V'LK, polské WILK, ruské a slovinské VOLK, ukrajinské VOVK, chorvatské a srbské VUK, litevské VILKAS, lotyšské VILKS, řecké LYKOS

(Λύκος - Řekové ztratili V na začátku, my ostatní až na výjimky zase to S na konci). Litevština, lotyšština a řečtina neztratily koncové S až dodnes. Albánci byli origiální: UJKU, ale pořád to tam slyšíme.

WLPOS se nám zase vyvinul v latinské LUPUS (v druhé variantě taky ztratili V, hmmm, zajímavé), pak odpadnutím koncovky S vzniklo italské LUPO, španělské LOBO, katalánské LLOP, francouzské LOUP (čteno "lup") v germánských jazycích se z P stalo F, ovšem neodpadlo jim počáteční W, takže německé a nizozemské WOLF (nejdřív ale starogermánské WULF), anglické WOLF (čteno ovšem WULF), dánské a norské a starší švédské ULV (ztratili něco na začátku slova), islandské ÚLFUR (ti si něco přidali na konec, aby to víc vrčelo). Švédsky ale taky VARG, snad pod vlivem Baltoslovanů (ve švédštině je takových slov víc), a taky vrčení je uvnitř.

Vrčení se projevilo (nebo zachovalo z ještě starší doby?) v indických a perských jazycích.

Nejdřív ty perské jazyky: Persky GURG (začátek si tvořivě pozměnili), stejně tak tádžicky (trochu jiná perština), Kurdové odstranili konec a dostali GUR, ale jinde se uvádí VARG (kurdských jazyků je víc).

V praindickém sanskrtu byl VŔKAS, tam to vrčelo trochu víc.

Ale slyšíme to i mimo indoevropské jazyky třeba v maďarském FARKAS (čteno "farkaš"). Žeby výpůjčka ze slovanských jazyků? V maďarštině je jich hodně, ale u tohoto slova to spíš vypadá, že je daleko starší než praindoevropština. V příbuzném ugrofinském jazyce komi - zyrjanštině je vlk VÖRKAS, takže to na slovanskou výpůjčku nevypadá, slovo je asi o dost starší.

VL-VR-BR stále slyšíme i v uzbečtině (turkický jazyk) jako BORI a dokonce před čtyřmi až pěti tisíci lety v sumerštině jako URBARRA. Toto slovo je tedy velmi, velmi staré a najdeme ho napříč více jazykovými skupinami.

Pokud by vás zajímalo daleko víc podobností a souvislostí mezi různými jazyky a jazykovými skupinami světa, najdete jich dost v jazykové kapitole mé knihy Kdo jsme a odkud přicházíme. Netušené souvislosti hledání předků. (Vyšlo v prosinci 2016)

KAREL MACHALA, 1/2014

P.S. WLPOS se ale taky podobá latinskému VULPES - liška. Takže jako se liška a vlk podobají, podobají se i LUPUS a VULPES v latině.

(K podobnostem starším než mezi indoevropskými jazyky je zajímavá diskuse s příklady na eupedii)

Video k zamyšlení, jak vše souvisí: Jak vlci mění tok řek - How wolves change rivers.