Výslovnostní pás A - O

České "jo" a výslovnostní pás A - O v sousedních jazycích

Moje knihy * Překladatelské služby * Jazykové okénko * Odkazy na slovníky * Zápisky z cest * Zprávy a média * Zajímavé odkazy * Rozcestník textů * RegeneVOX * O mně * Kontakt

Jen krátkou poznámku si zaslouží fakt, který jsem si uvědomil až dnes. Maďarština i rakouská a bavorská nářečí němčiny mají neobvyklou podobnost ve výslovnosti písmene A přibližně jako O.

Opravdu: Například Maďarsko je maďarsky Magyarország, čte se do O: moďororság. Budapest, čte se do O: Budopešt. Atd., platí v podstatě pro každé A, které není dlouhé (á se čte jako á). Zajímavost k tomu: slovenští Maďaři, pokud jsem si stačil všimnout během svých studií na Slovensku, tuto výslovnost nemají a tím se jejich maďarština liší od té, která je běžná v Maďarsku.

A teď Rakušané, ale i Bavoři: město - Stadt - Stodt, co - was - wos, že - dass - doss, dělat - machen - mochn, řeč, jazyk - Sprache - Sproch, atd.

A co je pro nás nejzajímavější, odtud ten jev občas přetekl i do češtiny ve slovech z těchto jižních dialektů němčiny: Na každém šprochu je pravdy trochu. I naše české "jo" pochází ze stejného zdroje, podobně jako nářeční a méně frekventované "kór" (gar - vůbec) a hodně dalších slov.

Ale zpět k dlouhému pásu A - O. Těžko to bude náhoda. Bylo by určitě zajímavé dozvědět se, jak starý tento jev je a jestli nepochází třeba ještě z dob, kdy na tom pásu území žil např. nějaký keltský kmen. Že by přetekl z maďarštiny do jižní němčiny až za Mnichov, je hodně nepravděpodobné, že by přetekl z jihoněmeckých nářečí do maďarštiny tak důsledně na celé území až po východ Maďarska, je taky nepravděpodobné. Možná je to jazyková archeologická vykopávka a nikdo to ještě nezjistil (nepodařilo se mi to vygooglit). A možná je všechno jinak a je to celé jen náhoda, kdo ví... Nebo to někdo víte? Jo?

KAREL MACHALA