Slova kopcovitá z jedné líhně:
Karpaty, Chorvati, hřbet, chrbát, hrob a hřib
a ještě: břeh, Berg, Burg, hrb, Chřiby a další varianty slov s HRVT, KRPT, BRG a GRB
Slyšíte tu podobnost slov? Nebude to nejspíš vůbec náhoda a nevypadá to tak ani při bližším zkoumání.
Jak známo, Chorvaté žijí v Chorvatsku a nikoliv v Karpatech. Možná v Karpatech nikdy pod tímto názvem nežili, anebo naopak ano - možné je určitě obojí. Nám tady ale nepůjde o to, jestli Chorvati žili kdysi v Karpatech už jako kmen pod tímto názvem. Jsme v Jazykovém okénku a proto nás zajímají jazyky, etymologie slov a jejich společné kořeny.
********************************************************************************************************************************************************************
Moje e-knihy na Amazon -u v angličtině (dosud: STONE, HILL TOP MOUNTAIN) hledají společné kořeny nejstarších slov v rámci série 123+ Words from the Proto-World.
********************************************************************************************************************************************************************
Chorvatsko, Karpaty aneb HRV - HRB - GRB - KRP
Slovo Chorvat či též Charvát v dnešním Chorvatsku nevzniklo, přišlo tam zdaleka. Chorvaté mají pověst, která se docela dost podobá české pověsti o příchodu praotce Čecha do Čech. S tím rozdílem, že měli přijít právě ze severu, tak nějak od nás. Samozřejmě jen ti, co přinesli jazyk (většina předků Chorvatů už byla na místě a mluvila jinak, podobně jako to platí i pro Čechy).
Mohlo se jednat o Bílé Charvátsko na území dnešní České republiky, kde se kmen Charvátů (Bílých, tzn. Západních) určitě vyskytoval vedle užšího původního kmene Čechů, vedle Moravanů, Pšovanů, Doudlebů, atd. Pokud ale přišli z dnešního Česka, nebyli tam vždy. Je zřejmé, že přišli předtím i oni z východu. Všichni Slované (ale předtím i Germáni a Keltové) do českých zemí přišli v různých dobách z východu. Tím už se dostáváme do blízkosti Karpat.
Karpaty, Chřiby, hrb, grib a hrib. Berg a břeh?
Co znamená Karpaty, o tom je leckde v etymologických vysvětlivkách slov poněkud mlhavo anebo vysvětlení trochu nejistá, pokulhávající a někdy i nepravděpodobná. Pokud ale trochu slyšíme podobnosti napříč jazyky a dokonce i jazykovými skupinami (blíže viz jazyková kapitola mé nové knihy Kdo jsme a odkud přicházíme? Netušené souvislosti hledání předků), nemůže nás neudeřit do očí a uší až nápadná podobnost spojení souhlásek KRPT (v Karpatech) s CHRVT (v Chorvatech), ale také HŘBT a CHRBT (hřbet, chrebet mj. u mnoha pohoří, dále chrbát, tj. slovensky záda, a dokonce i hřeben v horském i česacím významu a hřeb, hřebík - stále jde o něco vystouplého). Protože i bez koncového -T najdeme nejedno kopcovité slovo. V ČR je ještě pohoří Chřiby, ve Slovinsku potkáte hory a kopce nazvané hrib (což neznamená žádnou houbu, ale prostě kopec, pahorek a horu). Praslovansky grib. Kopeček připomíná ale i houba - hřib, kteréžto slovo jen těžko bude nesouviset se všemi výše a níže uvedenými. A také se slovem hrb (dříve praslovansky g-rb-) a mj. příjmením Gorbačov. A přeneseně - kvůli kopcovitým nebo do mírné nerovnosti navršeným mohylám - také se slovem hrob (dříve grob), Grab (německy hrob) a grave (anglicky hrob). A hřbitov. Zrovna ve slově hrob jsme se našim indoevropským bratrancům Germánům a dalším podskupinám Indoevropanů moc nevzdálili. A protože vývoj jazyků zaznamenává občas i přesmyčky typu mlha - hmla, ale i "divočejší", nelze vyloučit ani souvislost GRIB ve smyslu kopec, pahorek, hora s germánským BERG. Možná přesmyčka kdysi dávno mohla být: GRB - BRG nebo naopak. A když budeme trochu odvážnější, můžeme přidat i slovo břeh (dříve breg a praslovansky původně *berg-), který je oproti vodní hladině taky trochu do kopce, někdy i hodně. A ještě něco: na kopci (Berg) lze postavit hrad čili Burg. Se břehem (breg, dříve berg) je pak příbuzné německé Ufer (břeh), über (nad, přes), anglické a nizozemské over. Přesmyčkou z gor- (gora, hora) se dostaneme k anglickému rock (skála) a španělskému roca a zase zpátky do češtiny rokle. Praslovo gora, rock (obojí je ze stejného chovu, jen s přehozenými slabikami) má svoje kognáty po celém světě, včetně Afriky. Je to jedno z nejstarších slov vůbec, a o těch bude moje pátá kniha.
Karpë, horský hřbet a předkové nás všech
Vraťme se ale zpět ke KRPT a CHRVT. Albánština má slovo karpë a toto slovo s Karpaty, griby a Chřiby určitě souvisí také, protože znamená skála. Je to jen další indoevropský jazyk ze samostatné skupiny a podobnosti by se našly pravděpodobně ve všech indoevropských podskupinách. Jeden dácký kmen žijící v Karpatech se měl jmenovat Carpi (karpi) a také dáčtina byla indoevropským jazykem. S Karpaty a horskými hřbety může souviset i indické parvat (hora, objevuje se tam v mnoha jazycích, změna KRPT-PRVT, trochu neobvykle se mohlo změnit K v P, ale i to se občas dělo v IE jazycích, např. kwinkwe-penkwe pro číslovku 5 nebo quercus-percus pro dub a boha jménem Perun - Perkuns).
Slov, která vzájemně souvisejí a mají společný kořen nejen ve slovanských a mnohdy dokonce nejen v indoevropských jazycích, je mnoho. Není proto důvod zužovat podobnost mezi Karpaty a Chorvaty a vrtat se např. v pravděpodobnosti, zda Chorvaté přišli z Karpat. Pravděpodobně zčásti ano, ale nemuseli, není to úplně důležité. Mohli přijít z jakýchkoliv kopečků nebo zpod nich - griby, chrebety, od horských hřbetů, skal (karpë) a podobně.
Neškodí na tomto místě připomenout, že každý z nás má (mimo jiné) i chorvatské předky, a to nejen z doby Bílých Charvátů žijících u nás. I od těch jižních, co přišli zpět na sever utíkajíce před invazí otomanských Turků - přímo z dnešního Chorvatska. Ale o tom už najdete víc v mé knize Kdo jsme a odkud přicházíme. Netušené souvislosti hledání předků. Kniha je o předcích nás všech, o genetické i obyčejné genealogii, o tom, že předky máme všichni i mezi králi a faraony a že naše jazyky souvisejí i s velmi vzdálenými, u nichž o tom většina z nás netuší.
Pokud by se někomu spojování výše uvedených souhlásek KRPT a HRVT nezdálo, je to naprosto běžná jazyková změna. K se často mění v H, a proto latinský pes je canis a německy Hund, latinsky sto je centum (kentum) a německy Hundert, italsky a španělsky dům je casa a německy Haus a tak dále. P, B a V jsou další blízké souhlásky, u nichž probíhá změna z jednoho do druhého v evoluci jazyků poměrně běžně. Hlavně proto se všechny tyto souvislosti nabízejí a společný kořen všech nebo většiny uvedených slov dává v dlouhém časovém období vývoje jazyků smysl.
KAREL MACHALA, 11/2016